středa 5. ledna 2011

Tak babo raď... : ))

V Descartově Rozpravě o metodě na jednom místě stojí, že jsme všichni obdařeni rozumem stejně, a že tedy schopnost rozlišovat dobré od klamného je u všech lidí rovná, jenže na dalším se pak mluví o tom, že jsou ponejvíc dva druhy lidí, a z toho jedni "majíce dost rozumu" uznávají, že jsou méně schopní rozeznávat pravdivé od klamného než jiní.
Já sice nechci slovíčkařit, ale když píši spis, který vychází z toho, že rozumu mají všichni stejně a že odlišné názory máme jen kvůli tomu, že vedeme rozum jinými cestami, případně máme méně nebo více nějaké přidružené vlastnosti (obrazotvornost, jasnost a rychlost myšlenek, objem a pohotovost paměti), dám si přece logicky pozor i na to, abych té vlastnosti, kterou chápu jako neměřitelnou, žádnou míru nepřisoudil.
A bohužel to není jen překladem, protože i ve Francouzštině - podle toho co je k dohledání na internetu - stojí "majíce dost rozumu" (ayant assez de raison).
Teď popravdě moc nevím jak se s tím vypořádat. Asi tím myslí nedostatek některé z těch přidružených vlastností, ale že bych za to chtěl dávat ruku do ohně?
Člověk by si myslel, že alespoň filosof si dá pozor na to co píše. :D

2 komentářů:

Relax řekl(a)...

Likandro vs. Descartes?!
Pustil ses do boje s klasiky? :)

Tonda.

Likandro řekl(a)...

To víš, nejsem troškař. :D

Ale jinak upřímně, mám to prostě do školy, interpretace na základě Huma (Hume) a Descarta - vybraných částí z jejich prací - nad společným tématem, které se mi zdálo zajímavé a v obou textech z části obsažené, tedy "Je filosofie nástrojem pravého poznání?"

A tuty příspěvky jsou prostě takový pokus si z té vážné tématiky dělat trochu legraci. Ono to asi jinak nejde. Přijde mi, že by se člověk jinak zbláznil. Zároveň si tím tak trochu člověk dělá legraci i ze sebe, a to je asi vůbec potřeba jako sůl.