pondělí 16. září 2013
Zpět
Vrátil jsem se z cest a nic se nezměnilo. Snad jen na stůl padlo trochu více prachu. Byl to milý nepořádek. Přivítal mě s úsměvem a pevně stiskl ruku. Objal mě a pověděl: "Je čas," a tak jsem udělal krok dál a zamával vzpomínkám. Pro zvadlé už není místo. Nechal jsem jen plné květy.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
2 komentářů:
Tak snad se na cestách líbilo a inspirovalo. ;)
V Itálii bylo pěkně. :) Sice jsme viděli převážně architekturu, ale i to stálo za to. Bylo zajímavé, jak každé město, ve kterém jsme byli mělo trochu jiná specifika. Někde úzké ulice plné okenic a porostlých stěn, jinde podloubí za podloubím ze všemožných sloupů, celkově trochu jiné světlo, cyklisté na kolech v saku nebo v podpatcích, ... Člověk mohl doopravdy nasávat dojmy.
Okomentovat