Vzhledem k úspěšnosti se na nejposlednější možné řešení dívám už jen s obavami: "Co když to v jedné ze čtyř zásadních situací selže? Co když to neprojde testem herní dynamiky? Co když si jen uvědomím, že to zásadně a nevhodně promění interpretaci hry či dojem ze hry?"
Má to nějaká positiva? Ano i ne. Řešení postupně konverguje od složitějších řešení (úplná změna počítání, zavedení nového prvku) k naprosto decentním (částečná změna počítání, zhuštění funkcí stávajících prvků), což je skvělé, protože méně prvků a méně složitých, znamená snazší pochopení hry. Ale až to bude vyřešené, bude to asi vypadat naprosto banálně, což pocitu zadostiučinění příliš nepřidá: tohle jsi opravdu řešil skoro týden?
2 komentářů:
Držím palce. Na papíře to vypadá skvěle, ale pak se to najednou rozsype, co? Příprava je důležitá, ale kreativní proces nic nenahradí :)
Díky za palce. :-) Věc v chodu skutečně nic nenahradí, ale to opravdu ještě v ruce nemám. V tomhle případě každopádně nejde říct, že by se hra rozsypala. Spíš by se mohla hrát trochu krkolomně. Řešení je vážně hodně, ale protože má hra být o svobodě páchat zlo, o zodpovědnosti za celek stvoření, o vztahu ke ctnosti a de facto i o víře jako takové, a to vše už na rovině herních mechanik, pokládá to na design větší nároky než normálně. Uvidíme, jak se to povede. :-)
Okomentovat